 |
| Cosmic Rhinoceros - Salvador Dalí |
Prvním obrazem, který nás přivedl k projektu SoMA a
který stále prvním zůstává, je touha po zdravém, harmonickém a spokojeném
domově v permakulturních zahradách, v dobrém sousedství, v otevřeném tvůrčím
prostředí. Tím prvotním barevným obrazem je milý rozhovor blízkých lidí na
prosluněném zápraží s výhledem do překrásné zahrady a vědomí, že za ostrůvky
zeleně žijí přátelé, se kterými se mohu setkat, kdykoliv se mi bude chtít.
Druhá noha: „SoMA je
škola“
Obrazem rozhovoru na zápraží domova vesele prohlaholila
tlupa dětí a zmizela mezi stromy. Škola SoMA není jen seminářové středisko pro
víkendové akce. Největší radostí a nejhlubším společným zájmem je vytvoření
bezpečného prostoru pro domácí vzdělávání i komunitně otevřenou výchovu dětí.
Projekt vesničky je postavený tak, aby se děli pohybovaly v dokonale
bezpečném prostoru. Děti si samy si volí, na jakém místě chtějí trávit svůj čas.
Děti jsou osobnostmi, které komunitu stmelují a propojují. Princip evoluce způsobuje,
že každá generace je vyspělejší, a tak přirozenou moudrost dětského ducha využijeme
osvobození rodičů od modelu do sebe uzavřené rodiny. V projektu SoMA je
přirozené, že dítě přespí u sousedů, kdykoliv to tak děti chtějí a že není
žádný problém, aby si rodič udělal čas sám na sebe, protože to, co v tom rodičům
brání nejsou děti, ale programy strachu.
Třetí noha: „SoMA je
prostor pro hru“
Dalším plánem obrazu domova v SoMA je tvůrčí nepořádek
kolem. Už nedělám jenom to, co musím, protože mě to živí, ale hraju si mnoha
způsoby. SoMA není akademie dokonalosti. Je tu prostor pro hru, experiment,
chyby, nedokonalost a úplnou tvůrčí svobodu. A je tu spousta materiálu a možností
v tvůrčích dílnách, ve spolupráci s dětmi, v organizaci bláznivých
událostí... Zkrátka legalizujeme si naplno svoji touhu po svobodě duše.
Čtvrtá noha: „SoMA je
soběstačný prostor pro tvůrčí spolupráci samostatných lidí“
Lidé z obrazu na zápraží jsou sebejistí, každý má svůj
názor, jejich setkání je silné a nezávislé. Osadníci jsou svobodní, vesnička má
volná pravidla, nečeká na lídra, neprosí o milodary a nespoléhá na dotace.
Společné řízení a peněžní ekonomika jsou minimální. Důležitý je prostor
sousedské synergie. Každý jsme jiný a doplňujeme se, sdílíme, vyměňujeme,
pomáháme si. Nejsme tu proto, že by nás jinde nechtěli, ale pro to, že nám
vyhovují všechny nohy projektu :-)
