Setkání SoMA v pátek 27.4. od 18:00 - 21:00 ve Vile Flora, Vlašimská 13 v Praze

Po půlroční pauze se společně setkáme se záměrem obnovení tvorby ekovesnice, školy SoMA a spolupráce v transpersonální moudrosti poradního kruhu. Přijímáme nové aktivní členy do výkonného týmu projektu. 

Ahoj, tady Petr,

jsem v očekávání ohledně pátečního setkání. Narodí se SoMA znovu? Jsme na začátku, ale s mnoha zkušenostmi a v novém stavu vědomí. Ve vědomí poradního kruhu, na jehož moudrost se spoléháme a ve kterém máme každý jeden svůj hlas. Aby bylo jasno, máme dvě témata:

Prvním tématem je vytvoření ekovesničky na reálném místě s reálnými lidmi. To je podstata projektu, téma pro silný kruh odhodlaných lidí, pro jehož obrodu se v pátek otevírá prostor.

A druhým tématem je pokračování v tvoření náplně školy SoMA a podpory podobných projektů tak, jak je vepsáno ve stanovách spolku. Přidejte se k šíření myšlenky o životě v osadách, neformálnímu vzdělávání, projektování a stavění dosažitelného bydlení a přírodních zahrad, k rozvoji umění harmonického života. Prezentujte skrze SoMA svůj atelier, svoje dovednosti, sami sebe.

Poradní kruh bude facilitovat Pavel Holubec.

A přidám drobnou novinku, stránky o Dřevěném domku na Sklenářce, který budeme stavět toto léto...

https://skolasoma.wixsite.com/domeknasklenarce

Těším se

SoMA 2018

Vila Sklenářka - dočasný domov společenství SoMA

Na začátku roku 2018 SoMA obnovuje tým lidí, pomáhá projektům ekovesniček a pokračuje v kampani za získání vlastního prostoru. Zároveň pořádáme akce, souvisejících s naší vizí.

Petr a Jitka se přestěhovali do komunity Společenství obyvatel Sklenářky. Vila Sklenářka v lesích u Kostelce nad Orlicí je centrum meditace a přírodního učení, které se podobá projektu SoMA. Je tu pět let fungující společenské a vzdělávací středisko s bohatým programem. Namísto, abychom čekali na svoji vesničku na samotě u lesa, rozhodli jsme se během přípravy realizace naší vize žít reálný život v projektu, který už rozběhli dobří lidé před námi a se kterým rezonujeme.

A tak SoMA, Atelier Hájek, Atelier Šivá, Kudlanka atd. nyní sídlí na Sklenářce. Pomáháme tu zakládat komunitní zahradu, organizovat a spoluorganizovat akce, například Festival Soběsta(te)čnosti.

Letos také na Sklenářce zahajujeme  stavbu „Osobního domu“. Je to sdílený projekt minimálního domku pro pohodlné přírodní bydlení. Můžete se na stavbu přijet podívat, můžete se naučit stavění takového jednoduchého domu, můžete se zapojit do procesu sdílení projektu a vzájemné pomoci při jeho opakovaných realizacích, můžete projekt podpořit finanční půjčkou. Až bude dům hotový, můžete si vyzkoušet bydlení v „Osobním domě“ v zimě i v létě, sami nebo s celou rodinou.

Vedle těchto aktivit otevírá SoMA stránky Inkubátoru, který se zabývá projektovou a inženýrskou podporu komunitních projektů, ať už jde o urbanismus ekovesniček, projekty škol, komunitní zahrady nebo rodové osady. Chceme informovat, propojovat, radit, projektovat, facilitovat jednání, věnovat se osvětě, podávat podněty na změny územního plánu a pomáhat při přípravě území i realizaci ekovesniček.

Jitka Šmejkalová a Petr Hájek

Praxe SUPŠ 2017: struktury pro bydlení venku, design z přírodnin, landart.

V týdnech 21. května – 2.června 2017 probíhaly v Jizbicích povinné praxe studentů nábytkářských oborů SUPŠ z Hradce Králové a z Pražského Žižkova. Byli tu Kateřina Jirousková, Jan Majdák a Jan Hájek.

Projekt SoMA usiluje o obnovení tradice „chození do učení“ neboli učení přímo v dílně, provozu nebo atelieru, kde se věci dělají a kde jsou lidé, kteří je dělají. Cílem soustředění bylo

1. ověřit možnosti našich domácích dílen při realizaci vzdělávací praxe pro studenty středních škol.

2. najít náplň a metodu takové praxe.

3. ověřit tvůrčí možnosti studenta štřední školy.

4. založit tradici praxí i učňovství v SoMA.

Realita praxí se ubírala svojí cestou a nehleděla příliš na pedagogické plány :-) Prožili jsme krásný čas ve společnosti krásných lidí a všichni jsme udělali kus práce na poznání sebe sama, našeho kolektivu i práce se dřevem. Pro mě osobně byla tato událost více než důležitá. Po uplynulém roce, ve kterém jsem nezdravě propadl práci na projekčních zakázkách, jsem si zase vzpomněl kdo jsem. Upřesnil jsem svůj úhel pohledu na svůj atelier i vizi SoMA. Po letech jsem vytáhl staré nářadí a věcičky a stroječky na opracování dřeva ze svojí staré garážové dílny, kde jsem trávil mnoho šťastných chvil při práci se dřevem. Změnil jsem vizi Atelieru Hájek z atelieru architekta na atelier umělce, který pracuje s přírodními náměty, materiály a procesy a také projektuje a částečně realizuje přírodní prostory pro život.

... abych nezapomněl na samotnou praxi :-) Jak se tedy naplnily její cíle?

Domácí dílna je v pohodě. Díky praxím jsme dokoupili, co bylo potřeba a obnovili, co už nefungovalo. Pracovali jsme na zahradě, na procházkách i v domě, v případě nedostatečného vybavení jsme projekty zjednodušovali anebo vynalézali soběstačná řešení.

Otázka náplně a metody je zajímavá. Především už víme, že „chození do učení“ není škola, jakou dnes známe. Studenti tu nejsou odděleni od učitelů katedrou a rolí žáka a učitele, ale naopak táhnou za jeden provaz při nevyhnutelném řešení praktických úkolů zadání. Společně vaříme a stolujeme, staráme se o dílnu a materiál a uvědomujeme si, o co nás realita dílny žádá. Studenti měli dvě možnosti: buďto pracovat na jednoduchých artefaktech z přírodních materiálů (věšáčky, lampičky, poličky) anebo přijít s vlastním tvůrčím projektem. Spolupráce na předem daném tématu, se kterým jsem rezonoval jako pořadatel se velmi osvědčila. Individuální práce na vlastních projektech spíše vedla k izolaci. Takže (dobrovolná) rezonance se záměrem učitele se jeví jako životadárný princip, který nejvíce obohatil všechny strany.

Zjistili jsme, že tvůrčí možnosti studenta střední školy nejsou ještě příliš univerzální. Z hlediska oboru nebyli účastníci schopni profesionálních výkonů. Daleko přínosnější než snaha o dokonalost byla hra s materiálem, nástroji a vlastní fantazií. Zdánlivě tu vyvstává otázka, jestli bychom se neměli zaměřit spíš na starší školáky. Možná bychom se studenty univerzitního věku dosáhli zajímavějších formálních výsledků, které bychom prezentovali s větší pýchou. Ale teď, když o tom znovu uvažuji, říkám si, že je to jedno. Každý člověk má svůj příběh a svoji cestu, každý něco přinese a něco si odnese a nejde o výsledky. Středoškoláci snad ještě více než starší studenti pracují na svojí psychologii, na svém sebeurčení a hledání a činí méně kompromisů s formálními požadavky než vysokoškolští studenti, kterým už občas hrozí „formování do role“ podle požadavků profese.

Tradice praxí a učňovství ve škole SoMA byla tímto založena :-) Je to důležitý krok k realizaci projektu jako školy. A velmi zřetelně jsme si uvědomili, že škola je především prostor k životu, k soužití, cesta k poznání a budování tvůrčího společenství, transpersonální živá bytost na cestě k osobnímu rozvoji.

4 nohy Somy

Cosmic Rhinoceros - Salvador Dalí

První noha: „SoMA je domov“

Prvním obrazem, který nás přivedl k projektu SoMA a který stále prvním zůstává, je touha po zdravém, harmonickém a spokojeném domově v permakulturních zahradách, v dobrém sousedství, v otevřeném tvůrčím prostředí. Tím prvotním barevným obrazem je milý rozhovor blízkých lidí na prosluněném zápraží s výhledem do překrásné zahrady a vědomí, že za ostrůvky zeleně žijí přátelé, se kterými se mohu setkat, kdykoliv se mi bude chtít.

Druhá noha: „SoMA je škola“

Obrazem rozhovoru na zápraží domova vesele prohlaholila tlupa dětí a zmizela mezi stromy. Škola SoMA není jen seminářové středisko pro víkendové akce. Největší radostí a nejhlubším společným zájmem je vytvoření bezpečného prostoru pro domácí vzdělávání i komunitně otevřenou výchovu dětí. Projekt vesničky je postavený tak, aby se děli pohybovaly v dokonale bezpečném prostoru. Děti si samy si volí, na jakém místě chtějí trávit svůj čas. Děti jsou osobnostmi, které komunitu stmelují a propojují. Princip evoluce způsobuje, že každá generace je vyspělejší, a tak přirozenou moudrost dětského ducha využijeme osvobození rodičů od modelu do sebe uzavřené rodiny. V projektu SoMA je přirozené, že dítě přespí u sousedů, kdykoliv to tak děti chtějí a že není žádný problém, aby si rodič udělal čas sám na sebe, protože to, co v tom rodičům brání nejsou děti, ale programy strachu.

Třetí noha: „SoMA je prostor pro hru“

Dalším plánem obrazu domova v SoMA je tvůrčí nepořádek kolem. Už nedělám jenom to, co musím, protože mě to živí, ale hraju si mnoha způsoby. SoMA není akademie dokonalosti. Je tu prostor pro hru, experiment, chyby, nedokonalost a úplnou tvůrčí svobodu. A je tu spousta materiálu a možností v tvůrčích dílnách, ve spolupráci s dětmi, v organizaci bláznivých událostí... Zkrátka legalizujeme si naplno svoji touhu po svobodě duše.

Čtvrtá noha: „SoMA je soběstačný prostor pro tvůrčí spolupráci samostatných lidí“

Lidé z obrazu na zápraží jsou sebejistí, každý má svůj názor, jejich setkání je silné a nezávislé. Osadníci jsou svobodní, vesnička má volná pravidla, nečeká na lídra, neprosí o milodary a nespoléhá na dotace. Společné řízení a peněžní ekonomika jsou minimální. Důležitý je prostor sousedské synergie. Každý jsme jiný a doplňujeme se, sdílíme, vyměňujeme, pomáháme si. Nejsme tu proto, že by nás jinde nechtěli, ale pro to, že nám vyhovují všechny nohy projektu :-) 

Tak jsme založili spolek.

Sešli jsme se 2.12 2016 v čajovně Dharmsala na Karlínském náměstí v Praze. Byly to moc příjemné chvíle. Eliška ještě řeší formality, sídlo a registraci spolku u soudu.

Členy spolku, tedy školáky jsou: Miroslav Burda, Eliška Doležalová, Petr Hájek, Andrea Joštová, Aleš Lindovský, Andrea Svobodová, Jitka Šmejkalová, Adam Trnka. Školníci podle stanov, tedy něco jako rada, jsou Eliška, Petr, Aleš a Jitka.

Přehnaly se Vánoce a čeká nás další schůzka, která je naplánovaná na 20.1.2017 v 17.00. Místo setkání se připravuje.

Co cítím v souvislosti se založením spolku? Máme velkorysé stanovy, které nám umožňují zakládat nové kontinenty, máme právní subjektivitu a můžeme jednat jako společenská bytost.

Cítím sílu tohoto kroku. Nicméně mě vzpomínky znovu přivádějí na začátek celé myšlenky a vize. Hledáme domov. Domov skromný, přírodní, pokojný, dosažitelný a udržitelný. Hledáme místo vedle dobrých sousedů v obci, ve které žijí lidé společnými radostmi i starostmi, ve které společně vychováváme děti, sklízíme úrodu a stavíme domy.

Hledáme místo, kde každý den mohu navštívit svoje blízké, kde se rodiče nebojí o děti a kde nikdo nikdy není sám ve svém žití, svojí práci, svých starostech i v péči o děti.

Nic nám tedy nemůže nahradit fyzickou realizaci vesničky. Čekali jsme na subjektivitu, abychom mohli jednat jménem spolku a oslovovat lidi, obce i instituce. Je čas jednat. Mám náměty pro další schůzku:

Deklarace spolku SoMA. Kampaň za kontakty a prostory. Obnova stránek SoMA. Živé projekty a ateliery. Škola architektury. Projekt vzájemné stavitelské svépomoci (začneme od Adama :-). Právní a formální záležitosti, zaplacení právníka, účet a členské příspěvky. Spolupráce se Spolu na Zemi. Pražské středisko a společenská aktivita.

Podrobnosti o budoucí schůzce zde

Vize

Prostorová skica vesničky SoMA. 1: večejný prostor 

SoMA je spolek lidí, kteří se společně aktivně podílejí na vytváření nových, zdravých, harmonických a udržitelných forem životního prostoru člověka na Zemi. SoMA je tvůrčí platforma pro spolupráci umělců, zahradníků, řemeslníků, inženýrů, návrhářů, konstruktérů, inovátorů, designerů, architektů, občanských aktivistů, právníků, politiků, pedagogů, psychologů, ekonomů a manažerů, vědců i šamanů, kteří společně vytvářejí koncepty a realizují je.

Ústřední myšlenkou pro naši akci je schopnost zakládání a realizace permakulturních usedlostí v České republice. Tvoříme oblak plný osobností, informací, schopností, vztahů a možností, který bude přirozeně kondenzovat v zárodky ekovesniček a krystalizovat do nových míst k životu tvořených správnými lidmi na správných místech.

Cílem skupiny osadníků spolku je také založení vlastní vesničky ve formě školního kampusu. Není to však jen školní instituce pro veřejnost. Jde nám o vytvoření komplexního prostoru pro život lidí na úrovni rodiny, školního a pracovního kolektivu, malé obce i vzdělávací a osvětové instituce se širším dosahem. Je to experimentální cesta k vytvoření prostoru nové harmonie. Učíme se umění takový prostor vytvořit a naplnit humanitou, harmonií a životem. Proto naši vesničku nazýváme Školou moderního umění.

Slovo SoMA má několik významů. Jsou to iniciály anglických slov School of Modern Art, zkratka inspirovaná americkým Museum of Modern Art – MoMA. Soma je zároveň řecké slovo, znamenající lidské tělo, tělo nástroje nebo také sbor – skupinovou bytost. Somatický znamená na tělu se projevující. Slovo somatizace pro náš projekt znamená zhmotnění myšlenek v novou realitu. Čteme-li slovo pozpátku, je to Amos. SoMA nám připomíná národní tradici pokrokového školství

Ekonomika ekovesniček.

Ekonomika vesniček je postavena na minimální velikosti hospodaření obce, vesničky nebo spolku a běžném ekonomickém provozu domácností a soukromých uměleckořemeslných dílen a atelierů, vedených řemeslníky - učiteli. Vnitřní hospodářství vesniček bude experimentovat s různými formami vzájemné pomoci od ekonomiky daru až po timebanking nebo alternativní měnu. Nemáme záměr úplné soběstačnosti. Věříme na harmonizaci současné společnosti v globálním i lokálním měřítku a nalezení rovnováhy mezi sdílením, obchodní výměnou a soběstačností. Chceme mít vlastní energetické zdroje, ale zároveň chceme být připojeni k rozvodné síti, která bude dříve nebo později inteligentní, bude umět energii sdílet, ukládat, diverzifikovat její výrobu a optimalizovat její pohyb. Usilujeme o podporu, dotace a všechny formy férového partnerství.

Největší hmotnou hodnotou ekovesniček nejsou stavby, ani jiné umělé struktury, které je potřeba budovat a udržovat, ale zahrada, která je nastavená tak, produkovala potravu, biomasu pro energetické potřeby i materiál pro řemeslné zpracování. Zahrada roste a dává zadarmo. Čím bude staveb a investic méně, čím více plodných aktivit umístíme přímo do přírody, tím bude celek zajímavější, inspirativnější, přitažlivější a udržitelnější. Stavíme venkovní kuchyně, venkovní dílny a ateliery, experimentální zahradní zařízení a nábytek.

Škola jako základ komunity.

SoMA je škola. Tvoříme společenství, která mají jasnou tvůrčí a jednotící ideu. Pokud se podíváme do světa komunit, pak nejpřirozenější společenství s největším potenciálem tvorby a svobody jsou školy.  Dobrá škola přitahuje zdravé rodiny. V koncepci školy uplatňujeme principy unschoolingu, humanity, vzájemného evolučního respektu mezi generacemi (následující generace je vyspělejší a předchozí generace je zkušenější) a hledání rovné tvůrčí spolupráce učitelů i žáků. V SoMĚ se učíme všichni. Centrem vzorové vesničky je alternativní škola – společné středisko domácího vzdělávání a lesní školka, kde se všichni učíme životu ve vnějším prostředí. Důležitou kapitolou našich projektů je obnova praktického učňovského školství. Chceme otevřít ateliery školy učedníkům a hledat novou humánní, udržitelnou a legální formu praktického vzdělávání na úrovní střední i vysoké školy.

Prostorový a sociologický koncept.

Urbanistická koncepce je založena na principech spolupráce člověka s přírodou, permakultury, rodových statků a dalších filozofií udržitelného rozvoje člověka ve spolupráci s přírodou. Architektonické formy universální vesničky odrážejí novou sociologii pospolitosti s důvěrou v kolektiv a respektem k osobní cestě každého jedince. Projekt nabízí široký rejstřík prostorových forem. Jsou tu prostory veřejné, poloveřejné, komunitní, polosoukromé, soukromé, osobní. Hranice osady je vytvořena věncem hektarových pozemků rodových statků a zahrad obklopených po vnějším obvodu větrolamy, které tvoří přirozenou ochranu a přírodní hranici celé osady. Samotné srdce projektu - chráněný a bezpečný prostor - je prostor školy a školní zahrady.

Pozemek, možnosti umístění a partnerství.

Prostorové uspořádání vesniček vychází z mnoha poznatků, zkušeností, studií a analýz nové sociologie bydlení, vzdělávání, coworkingu a obecní občanské sounáležitosti. Předložený koncept má maximální uvažovanou plochu o výměře 40hA. Stejně dobře však může koncept fungovat na ploše 20hA a ve zmenšené verzi na plochách menších. Koncept je ekologicky udržitelný a hledá cesty k obnově zdravého přírodního prostředí na planetě. Proto je vhodný pro použití jak ve venkovském, přírodním nebo zemědělském prostředí, tak v sousedství nebo uvnitř rozvíjející se obce. Za velmi vhodné bychom považovali, kdyby projekt napomohl k revitalizaci opuštěných, zanedbaných ploch, brownfieldů uvnitř nebo na okraji sídel.

Projekt je příležitostí k partnerství při obnově místa a zhodnocení pozemků. Partnerstvím rozumíme provoz projektu, který obohacuje všechny účastníky. Partnerem může být mecenáš, majitel pozemků nebo zemědělec, který potřebuje diverzifikovat svoje aktivity a zhodnotit pozemky. Pokud například vznikne vesnička nebo její zárodek na místě pozemků, které nemají velkou hodnotu, hodnota sousedních pozemků vzroste. Výborná může být spolupráce s obcí, která chce získat nové občany, společenské prostory a aktivity a nový typ školy. Velmi dobře bychom mohli spolupracovat s městkou částí, která potřebuje rekultivovat zanedbané, zdevastované nebo jinak zatížené plochy a vytvořit park a školu neinvestičním způsobem.

Komu vlastně patří Země? Glosa Petra Hájka

Deklarace projektu a spolku SoMA

Vážený pane prezidente, vážení poslanci, zastupitelé, vážení spoluobčané,

jsme občané České republiky, svobodné, demokratické země. Uvědomujeme si krizi ekosystému planety, neudržitelnost filozofie západní společnosti založené na nekonečném hmotném růstu. Vnímáme otevírající se nůžky sociální nerovnosti v naší společnosti a narůstající nedosažitelnost základních potřeb jako jsou vlastní bydlení, zdravé potraviny a kvalitní vzdělání pro „obyčejné lidi“. 

Pozorujeme stále se zhoršující úroveň prostého rozumu a efektivní schopnosti občanů zorientovat se ve složité době. Vnímáme napětí mezi rodiči a dětmi, které se projevuje mimo jiné v neefektivním vzdělávacím systému. Mezi lidmi cítíme strach, stres a nejistotu, které se bohužel projevují na zhoršeném zdraví nehledě na pokroky v lékařské vědě. Na vlastním těle pociťujeme neblahé účinky konzumace běžné produkce potravin, nezdravé ovzduší ve městech i na venkově díky zvyšující se chemizaci polí. Máme na zřeteli další aspekty krize současného společenského paradigmatu, které všichni společně vytváříme.

Rozhodli jsme se vzít svůj rozum, svoji zodpovědnost i svůj život do vlastních rukou. V občanském společenství, legální cestou, ve spolupráci s institucemi i lidmi otevřenými udržitelnému rozvoji lidské společnosti na Zemi vytváříme experimentální školní ekovesničku, založenou na občanském společenství lidí, kteří obdělávají soukromé zahrady a provozují svoje řemeslo v tvůrčí sousedské spolupráci a společně vzdělávají svoje děti i sebe. Vytváříme budoucí model občanského společenství založeného na principech udržitelnosti, soběstačnosti, spolupráce s přírodou, dobrých sousedských vztazích a férové péče o majetek i svůj kousek Země. 

Chceme obdělávat půdu České země podle vlastního rozumu, bez chemických prostředků, bez potřeby zisku a konkurenčního boje. Chceme, aby se nikdo nestavěl mezi člověka a půdu, aby lidé skutečně žili z darů svojí země. Díky modernímu poznání, nejnovějším technologiím a celosvětově rozšířené koncepci permakulturního hospodaření víme, že pokud budeme hospodařit na vlastní zahradě o velikosti jeden hektar, přírodní biotop zahrady pohodlně energeticky i hmotně zabezpečí širší rodinu se zajímavým přebytkem. Svoje síly tak budeme moci využít tvůrčím způsobem namísto nekonečného vedení boje o uspokojení základních potřeb. Z občanů se namísto konzumentů stanou producenti zdravé výživy.

Informujeme Vás o této cestě, abyste si byli vědomi naší snahy, pravdy i naděje, kterou zatím sdílí jenom část lidí. Jsme však přesvědčeni, že v budování malých zahradních rodinných usedlostí je budoucnost lidí na této planetě. Žádáme o pomoc s přípravou legislativy, která je dosud pro tuto cestu nepříznivá. 

Žádáme obce, instituce a spoluobčany, kteří mají více půdy, než je rozumné efektivně obhospodařovat o účast v tomto všeobecně prospěšném projektu. Věříme, že máme co nabídnout jakémukoliv partnerovi. Ekovesnička je škola, jsou to otevřené dílny, veřejné prostory, komunitní zahrada a spousta občanských aktivit. Myšlenka projektu je nastavená tak, aby byl vždy výhodný z hlediska vzájemného obohacení, lidského soužití i férového obchodního partnerství :-)